Vysvětlili jsme si symboliku a význam jednotlivých tradic. Zazněla také společná velikonoční koleda Hody, hody doprovody, bez níž by Velikonoce nebyly Velikonocemi.

Na koberci jsme si vybrali kartičku s velikonočními symboly a tvořili jsme věty. V pracovním listu jsme písemně shrnuli vše, co jsme se doposud dozvěděli.

Na třetí a čtvrtou hodinu byli žáci rozděleni do dvou skupin. První skupina šla do místního kostela a druhá skupina zůstala ve třídě. Tam na děti čekalo velikonoční tvoření s p. Němečkovou. Žáci vytvářeli velikonoční vitráž. Obrázky s náboženskou tematikou se všem moc povedly.

V kostele na děti čekal pan farář. Provedl nás místním kostelem a vysvětlil nám, proč jsou Velikonoce křesťanským svátkem. Před obrazy křížové cesty nám hezky povídal o tom, jak se vše událo. Na závěr nám ukázal kostelní varhany, na kterých jsme si dokonce zahráli. To nás všechny moc bavilo.

Dnešní velikonoční den se nám moc líbil. A teď už se všichni těšíme na prázdniny a na koledování.

Mgr. Markéta Dusilová, třídní učitelka, ZŠ Jankov

Budoucí školáci plnili jednoduché úkoly z oblasti řeči, počítání či logického myšlení. Za svou odvahu a šikovnost si každé dítě odneslo drobnou odměnu a hlavně nezapomenutelný zážitek. Celý zápis proběhl v přátelské atmosféře a veselém duchu.

A protože do září zbývá ještě několik měsíců, zapsané děti se se svou budoucí třídní učitelkou znovu potkají na tradičních „předškoličkách“. Při těchto setkáních se blíže seznámí se svými spolužáky i s prostředím školy. Díky tomu pro ně bude nástup do první třídy v září přirozenější a pohodovější.

Z pohledu třídní učitelky to byly dva krásné dny plné dětských úsměvů, zvídavých pohledů a prvních nesmělých krůčků ke školnímu životu. Bylo radost vidět, s jakým nadšením a odvahou děti zvládly své první úkoly. Už teď se těším, až se s nimi v září znovu setkám – tentokrát už v opravdové třídě.

třídní učitelka budoucích prvňáčků Michaela Vosátková

Jedním z hlavních lákadel byly také obrázky vytvořené technikou kamínkování, které dětem ukázal jejich spolužák.

Každý žák měl vlastní pravidla pro svou sbírku, ať už šlo o způsob uspořádání nebo výběr konkrétních kousků. Výstava byla příležitostí pro děti, aby se podívaly na kreativitu a pečlivost, kterou kamarádi do svých sbírek vložili.

Pozvání na výstavu přijal pan ředitel spolu s paní zástupkyní, kteří se o jednotlivé sbírky velmi zajímali. Oba si s dětmi pěkně popovídali, zkoumali detaily a oceňovali úsilí, které děti do své tvorby vložily. Tato akce byla krásnou ukázkou toho, jak mohou děti rozvíjet svou kreativitu a lásku ke sběratelským činnostem již od raného věku.

třídní učitelka Jana Holubová

Po dobu dvou vyučovacích hodin pracovali vždy v prostorách školní jídelny, aby bylo možné v krátkém čase vyhledat informace o patro výš ve výstavní síni. Hledaly se místopisné názvy, jména vojevůdců i časové údaje. Ve zbývajícím volném čase si žáci mohli vyzkoušet ve výstavní síni herní aktivity. Každá skupina uzavřela pak svoji práci poslechem příběhu vojáka.

J. Sochůrková

A jak to vypadalo u vás, páťáci?

Nás celým večerem provázel spisovatel Jiří Žáček. Díky jeho Aprílové škole, našemu čtení a projektu Čtení pomáhá se nám podařilo přispět 50 Kč na výcvik asistenčních psů. Poté jsme se seznámili s jeho další knihou a velice jsme se u ní nasmáli. Tak moc se nám způsob jeho psaní líbil, že jsme se po jeho vzoru pokusili přetvořit jednu českou klasickou pohádku. Ani letos nechyběla již tradiční bojovka.

Během večera provoněla celou školu vynikající pizza, ze které zbyly jen prázdné krabice. Obě třídy se též zúčastnily večerní pohádkové soutěže s Veverušákem. A co přinese 26. ročník této úžasné akce? Na to si musíme zase rok počkat.

Žáci 4.a 5. třídy ZŠ Jankov

Přímo neskutečně na nás působily všechny stroje a zařízení, ať už se jednalo o roboty vozící součástky nebo o obrovské raznice tvořící prvotní vzhled auta. V muzeu se nás ujal sympatický průvodce, který nás seznámil s historií továrny. Nadšení jsme byli zejména z toho, že jsme si mohli sednout do úplně nových aut, která v salonu čekala na své majitele. Velice zajímavý byl také depozitář automobilky. V něm jsme viděli spoustu prototypů, které se z různých důvodů nedostaly ani do výroby. Skvělou prohlídku jsme zakončili v malé restauraci a obchůdku se suvenýry. V mladoboleslavské továrně jsme určitě nebyli naposledy, neboť jsme se všichni vraceli plni dojmů.

Olga Kolářová, ZŠ Jankov

S plnými žaludky jsme usedli do měkoučkých sedadel a s napětím jsme očekávali, jaký příběh se před námi odehraje. O zábavu nebyla nouze. Uprchlý vězeň se rozhodl uloupit vzácný diamant maďarského prince, uložený ve zdánlivě nedobytném bankovním trezoru. S loupeží mu pomáhala dcera ředitele banky a další postavy, které se dostávaly do zapeklitých a vtipných situací. Představení hodnotíme jen a jen pozitivně. Určitě jsme v příbramském divadle nebyli naposledy.

Olga Kolářová, ZŠ Jankov